Zdeněk Blažek, nar. 1952
Jeho mládí je spojeno s životem na maloměstě, které se často objevuje v jeho prózách.
Od 18ti let žije v Praze, vystudoval právnickou fakultu. Pracoval jako právník zejména ve stavebnictví, a od začátku 90. let minulého století je advokátem.
Léta psal a publikoval povídky v denním tisku a časopisech, v devadesátých letech začal vydávat i romány, hlavně ve svém nakladatelství Vera, které vstoupilo ve známost zejména poměrně úspěšnými antologiemi české prózy, jichž se zúčastnili velikáni české literatury jako Hrabal, Škvorecký, Klíma, Vaculík, Štroblová a další. Po krachu jeho nakladatelství se věnuje už jen psaní a malování, protože bez těchto zájmů by se z rozčarování, které mu způsobila česká justice, nejspíš zbláznil.
Má tři dospělé děti, má čtyři vnuky a má se poměrně dobře.
Jeho mládí je spojeno s životem na maloměstě, které se často objevuje v jeho prózách.
Od 18ti let žije v Praze, vystudoval právnickou fakultu. Pracoval jako právník zejména ve stavebnictví, a od začátku 90. let minulého století je advokátem.
Léta psal a publikoval povídky v denním tisku a časopisech, v devadesátých letech začal vydávat i romány, hlavně ve svém nakladatelství Vera, které vstoupilo ve známost zejména poměrně úspěšnými antologiemi české prózy, jichž se zúčastnili velikáni české literatury jako Hrabal, Škvorecký, Klíma, Vaculík, Štroblová a další. Po krachu jeho nakladatelství se věnuje už jen psaní a malování, protože bez těchto zájmů by se z rozčarování, které mu způsobila česká justice, nejspíš zbláznil.
Má tři dospělé děti, má čtyři vnuky a má se poměrně dobře.
Český Thriller
2005, 236 stran.
Naprosto fiktivní a navzájem se prolínající příběhy, díky své absurdnosti téměř realistické, stejně jak je reálný i současně absurdní svět kolem nás. Zabrání trhlý malíř Jan Sorry Holub svatbě českého prezidenta s bývalou hvězdou českého rockového nebe Lucií Perlou, dokáže nevyrovnaný a alkoholem ovlivňovaný advokát Engel vyřešit kauzu své klientky, jež je milenkou ministra zdravotnictví s velmi pochybnou minulostí, najdou zabijáci Silver a Tom zmizelou zásilku drog? To a další velmi komplikuje tajná agenta Alice. Hrdinové, současné české figurky, se ocitají v situacích, které jsou většinou zcela nad jejich síly, ale zvládají je s typickou českou nonšalancí a švejkovstvím. Jsou současně tragičtí, komičtí i dojemní, krásní i oškliví, ale vždycky zamilovaní.
2005, 236 stran.
Naprosto fiktivní a navzájem se prolínající příběhy, díky své absurdnosti téměř realistické, stejně jak je reálný i současně absurdní svět kolem nás. Zabrání trhlý malíř Jan Sorry Holub svatbě českého prezidenta s bývalou hvězdou českého rockového nebe Lucií Perlou, dokáže nevyrovnaný a alkoholem ovlivňovaný advokát Engel vyřešit kauzu své klientky, jež je milenkou ministra zdravotnictví s velmi pochybnou minulostí, najdou zabijáci Silver a Tom zmizelou zásilku drog? To a další velmi komplikuje tajná agenta Alice. Hrdinové, současné české figurky, se ocitají v situacích, které jsou většinou zcela nad jejich síly, ale zvládají je s typickou českou nonšalancí a švejkovstvím. Jsou současně tragičtí, komičtí i dojemní, krásní i oškliví, ale vždycky zamilovaní.
Bigbít
1998
RECENZE HOST 4/99
Blažkův retroromán je především dobrým čtením
Román Bigbít není průvodcem heroickým obdobím českého undergroundu sedmdesátých a osmdesátých let, jak napovídá název. Kromě postavy krále českého rock-and-rollu Mikiho Volka, Petra Nováka a kapely Speedy Arrows (rychlé šípy), která snad ani neexistovala, zde výlučně vystupují fiktivní románové postavy. Slavných jmen však čtenář v textu najde hned několik. Hrabal, Lennon, Havel a mnoho dalších ovšem plní předepsaný úkol – doplňují a podtrhují atmosféru doby, v níž se příběh odehrává.
Autor vypráví fiktivní a groteskní příběh intelektuála, umělce a „bítlsáka“ Adama Kudrny, který začínal jako redaktor kulturní rubriky obskurních bolševických novin. Prožíval pomatenost doby před rokem 1989 a stravovala ho nemožnost vlastní seberealizace. Řídil se heslem doby, jemuž nebyl příliš nakloněn a které volky nevolky vztekle poslouchal – „Furt je totiž lepší držet hubu a nic nevědět, než se nechat zavřít“. Ve skrytu duše ovšem Kudrna nikdy nepřestal doufat, že se cosi změní a že mu „někdo“ pomůže ze srabu a někdo zviditelní jeho postavu.
Stejně pikantní probuzení čekalo novináře Adama Kudrnu coby šéfredaktora lechtivého plátku po revoluci. Stejné ideály, které ho odsoudily na vedlejší kolej v politicky doktrinovaném společenství, se staly překážkou na cestě za úspěchem v současné společnosti nově vytvořených možností.
Autor se pomocí dramatických odboček soustředí na vyprávění osudů podivných hrdinů: tajemného, němého a apatického zjevení s identickým vzhledem Johna Lennona, jemuž se začalo říkat Dakota. Objevil se v Praze na Karlově mostě přesně týden po vražedném útoku na legendárního člena Beatles. Další chimérickou bytostí se stal Pavlík, nesmrtelný požírač lidí a umělé hmoty, jenž se narodil z velikonočního vejce v katakombách pod Prahou už ve středověku. Zbývajícím postavám vdechl autor do vínku alegorickou povahu vychytralých a beztvarých jedinců pražského kulturního prostředí.
Kniha se jmenuje Bigbít, protože všichni, kdož si v ní zahráli, milují rock-and-roll a byli spojení neviditelnou šňůrou. „Tou šňůrou byl bigbít,“ tvrdí spisovatel. „…kdo byl natolik líný, že se mu nechtělo pracovat, se dal k undergroundu, hrál si na beatnika, rockera, zneuznaného génia,“ komentovala onu posedlost rock-and-rollem románová manželka Adama Kudrny. Ironie a sarkasmus Zdeňka Blažka se proplétá vyprávěním a okysličuje text. Autor nestále v čase nečekaně vstupuje do děje – pomocí různých dovětků „Prostě pakárna“, „A basta“, „Jasné?! Dýmy a pánové?!“ komunikuje se čtenářem přímo a nezprostředkovaně. Ze všeho nejvíc se snaží především o explicitní vyjádření, byť se dotýká osudu chlupatého stvoření s obrovským penisem a chlapeckým jménem Pavlík.
Rozhodně se jedná o čtivé a otevřené dílko, jež si nebere servítky před ničím a zároveň nic mu není svaté – ani číslo podprsenky autorovy manželky. A to jsou věci, se kterými se ani v literatuře nežertuje, pokud si ovšem člověk není sám sebou zcela jistý. Bigbít, přestože se nejedná o rockovou encyklopedii, v lecčems koresponduje a navíc i doplňuje televizí odvysílaný seriál. Proč? Stačí jeden citát: „Když v televizi běžel seriál Bigbít, myslel jsem v jedné chvíli, že redaktoři skutečně vyslýchají jako pamětníka i Pavlíka, ale když jsem si vzal brýle, zjistil jsem, že je to jen Petr Janda.“
Blažek v románu pracoval s nestandardním jazykem. A znovu proto, aby postihl ducha doby. Ruská slovíčka proto do textu patří stejně dobře jako anglické fráze a úryvky písňových textů – „vejt plís, zkusil jsem to, vejt plís, dont mův…“ Jazyk, jímž románové postavy promlouvají k publiku, jazyk, který autor zvolil pro své duchapřítomné dovětky a všudypřítomné poznámky v textu, patří k životu posledních dvou desetiletí.
Dalibor Maňas, Host 4/99
1998
RECENZE HOST 4/99
Blažkův retroromán je především dobrým čtením
Román Bigbít není průvodcem heroickým obdobím českého undergroundu sedmdesátých a osmdesátých let, jak napovídá název. Kromě postavy krále českého rock-and-rollu Mikiho Volka, Petra Nováka a kapely Speedy Arrows (rychlé šípy), která snad ani neexistovala, zde výlučně vystupují fiktivní románové postavy. Slavných jmen však čtenář v textu najde hned několik. Hrabal, Lennon, Havel a mnoho dalších ovšem plní předepsaný úkol – doplňují a podtrhují atmosféru doby, v níž se příběh odehrává.
Autor vypráví fiktivní a groteskní příběh intelektuála, umělce a „bítlsáka“ Adama Kudrny, který začínal jako redaktor kulturní rubriky obskurních bolševických novin. Prožíval pomatenost doby před rokem 1989 a stravovala ho nemožnost vlastní seberealizace. Řídil se heslem doby, jemuž nebyl příliš nakloněn a které volky nevolky vztekle poslouchal – „Furt je totiž lepší držet hubu a nic nevědět, než se nechat zavřít“. Ve skrytu duše ovšem Kudrna nikdy nepřestal doufat, že se cosi změní a že mu „někdo“ pomůže ze srabu a někdo zviditelní jeho postavu.
Stejně pikantní probuzení čekalo novináře Adama Kudrnu coby šéfredaktora lechtivého plátku po revoluci. Stejné ideály, které ho odsoudily na vedlejší kolej v politicky doktrinovaném společenství, se staly překážkou na cestě za úspěchem v současné společnosti nově vytvořených možností.
Autor se pomocí dramatických odboček soustředí na vyprávění osudů podivných hrdinů: tajemného, němého a apatického zjevení s identickým vzhledem Johna Lennona, jemuž se začalo říkat Dakota. Objevil se v Praze na Karlově mostě přesně týden po vražedném útoku na legendárního člena Beatles. Další chimérickou bytostí se stal Pavlík, nesmrtelný požírač lidí a umělé hmoty, jenž se narodil z velikonočního vejce v katakombách pod Prahou už ve středověku. Zbývajícím postavám vdechl autor do vínku alegorickou povahu vychytralých a beztvarých jedinců pražského kulturního prostředí.
Kniha se jmenuje Bigbít, protože všichni, kdož si v ní zahráli, milují rock-and-roll a byli spojení neviditelnou šňůrou. „Tou šňůrou byl bigbít,“ tvrdí spisovatel. „…kdo byl natolik líný, že se mu nechtělo pracovat, se dal k undergroundu, hrál si na beatnika, rockera, zneuznaného génia,“ komentovala onu posedlost rock-and-rollem románová manželka Adama Kudrny. Ironie a sarkasmus Zdeňka Blažka se proplétá vyprávěním a okysličuje text. Autor nestále v čase nečekaně vstupuje do děje – pomocí různých dovětků „Prostě pakárna“, „A basta“, „Jasné?! Dýmy a pánové?!“ komunikuje se čtenářem přímo a nezprostředkovaně. Ze všeho nejvíc se snaží především o explicitní vyjádření, byť se dotýká osudu chlupatého stvoření s obrovským penisem a chlapeckým jménem Pavlík.
Rozhodně se jedná o čtivé a otevřené dílko, jež si nebere servítky před ničím a zároveň nic mu není svaté – ani číslo podprsenky autorovy manželky. A to jsou věci, se kterými se ani v literatuře nežertuje, pokud si ovšem člověk není sám sebou zcela jistý. Bigbít, přestože se nejedná o rockovou encyklopedii, v lecčems koresponduje a navíc i doplňuje televizí odvysílaný seriál. Proč? Stačí jeden citát: „Když v televizi běžel seriál Bigbít, myslel jsem v jedné chvíli, že redaktoři skutečně vyslýchají jako pamětníka i Pavlíka, ale když jsem si vzal brýle, zjistil jsem, že je to jen Petr Janda.“
Blažek v románu pracoval s nestandardním jazykem. A znovu proto, aby postihl ducha doby. Ruská slovíčka proto do textu patří stejně dobře jako anglické fráze a úryvky písňových textů – „vejt plís, zkusil jsem to, vejt plís, dont mův…“ Jazyk, jímž románové postavy promlouvají k publiku, jazyk, který autor zvolil pro své duchapřítomné dovětky a všudypřítomné poznámky v textu, patří k životu posledních dvou desetiletí.
Dalibor Maňas, Host 4/99
Šašci a prezidenti
1996. 190 stran.
Co Čech, to prezident… a po pár pivech zvláště! Groteska Šašci a prezidenti vypráví o tom, jak by to taky u nás mohlo vypadat při nejbližších prezidentských volbách, kdyby se prezident Havel místo vládnutí uchýlil zpět k psaní divadelních her… Michal Sameš, středoškolský učitel, neustále obletovaný, ale součastně i zrazovaný ženami, se díky své pozoruhodné schopnosti „přesunu“ stane zcela nečekaně kandidátem na prezidenta, a to údajně jen proto, aby zamezil kandidatůře ultrapravicovému kandidátu Doktoru Pávkovi. V tom okamžiku ovšem musí Sameš řešit spoustu problémů, které by se ho jako obyčejného občana zřejmě nedotkly, počínaje angažováním se v soudním procesu proti skinobijci malíři Chumeckému, přes odhalení chystaného komunistického puče a konče pátráním po vlastním otci, který zmizel s cizím miliónem…
1996. 190 stran.
Co Čech, to prezident… a po pár pivech zvláště! Groteska Šašci a prezidenti vypráví o tom, jak by to taky u nás mohlo vypadat při nejbližších prezidentských volbách, kdyby se prezident Havel místo vládnutí uchýlil zpět k psaní divadelních her… Michal Sameš, středoškolský učitel, neustále obletovaný, ale součastně i zrazovaný ženami, se díky své pozoruhodné schopnosti „přesunu“ stane zcela nečekaně kandidátem na prezidenta, a to údajně jen proto, aby zamezil kandidatůře ultrapravicovému kandidátu Doktoru Pávkovi. V tom okamžiku ovšem musí Sameš řešit spoustu problémů, které by se ho jako obyčejného občana zřejmě nedotkly, počínaje angažováním se v soudním procesu proti skinobijci malíři Chumeckému, přes odhalení chystaného komunistického puče a konče pátráním po vlastním otci, který zmizel s cizím miliónem…
Půjčovna džentlmenů
1995, 325 stran
Na začátku devadesátých let 20. století se potkávají dva bývalí kamarádi z mládí, z „doby rockerů a fízlů“, které dějinné události posunuly na opačnou stranu společenského spektra. Bob Jičínský, kdysi ustrašený a nevýrazný studentík, sice má dneska úspěch, prosperující advokátní kancelář, ale jeho rodinný život je v troskách, a navíc trpí neuspokojením z toho, že společenské změny nepřinesly to, co od nich očekával, zatímco Matouš, bývalý vyvrhel a ctitel undergroundu, ale ve skutečnosti tehdy chráněný svým otcem, příslušníkem komunistické elity, se i v nové společnosti orientuje, lépe, byť setrvává ve své roli nepřizpůsobivého bohéma a flákače; to se ovšem Matoušovi dnes daří jen proto, že si v minulosti osvojil principy přetvářky, které mu dovolily éru nejapného bolševismu v pohodě přežít, a umožňují mu spokojeně přežívat i dneska. Bob i Matouš k sobě hledají cestu, chtějí oživit staré kamarádství, ale výsledkem jejich setkání je jen zjištění, že životy obou byly ve skutečnosti úplně marné a bezvýznamné. Nikdo z nich nikdy nepřekonal svůj vlastní stín, svou vlastní sebestřednost. Je to příběh o rozčarování, o prohlédnutí, o velkých slovech a malých skutcích.
Povídky v antologiích :
Stopy Blesku -1996
Kabinet smíchu - 1997
Lásky a nelásky - 1998
Století lásky a nenávisti -1999
Nevěry II - 2005
1995, 325 stran
Na začátku devadesátých let 20. století se potkávají dva bývalí kamarádi z mládí, z „doby rockerů a fízlů“, které dějinné události posunuly na opačnou stranu společenského spektra. Bob Jičínský, kdysi ustrašený a nevýrazný studentík, sice má dneska úspěch, prosperující advokátní kancelář, ale jeho rodinný život je v troskách, a navíc trpí neuspokojením z toho, že společenské změny nepřinesly to, co od nich očekával, zatímco Matouš, bývalý vyvrhel a ctitel undergroundu, ale ve skutečnosti tehdy chráněný svým otcem, příslušníkem komunistické elity, se i v nové společnosti orientuje, lépe, byť setrvává ve své roli nepřizpůsobivého bohéma a flákače; to se ovšem Matoušovi dnes daří jen proto, že si v minulosti osvojil principy přetvářky, které mu dovolily éru nejapného bolševismu v pohodě přežít, a umožňují mu spokojeně přežívat i dneska. Bob i Matouš k sobě hledají cestu, chtějí oživit staré kamarádství, ale výsledkem jejich setkání je jen zjištění, že životy obou byly ve skutečnosti úplně marné a bezvýznamné. Nikdo z nich nikdy nepřekonal svůj vlastní stín, svou vlastní sebestřednost. Je to příběh o rozčarování, o prohlédnutí, o velkých slovech a malých skutcích.
Povídky v antologiích :
Stopy Blesku -1996
Kabinet smíchu - 1997
Lásky a nelásky - 1998
Století lásky a nenávisti -1999
Nevěry II - 2005